Vše, co za něco stojí, není jedoduché

pondělí 17. listopadu 2014

17.11.

Jídelníček:
Snídaně: ovesná kaše s jablkem a lžičkou p. medu
Svačina: půlka mandarinky
Oběd: jako včera
Svačina: bílý jogurt s pomerančem
Večeře: müsli, skoro celá paprika, malý kousek okurky

Pohyb: min. 3h chůze, ale nepočítala jsem to :D

Dnešek začínal fakt slibně. Ráno jsem se v klidu koukla na seriál a u toho jedla snídani. Časem se to v obyváku zaplnilo, ale to už mi seriál skončil.
Po obědě se mamka ptala, jestli si dá někdo zmrzlinu. To jsem odmítla, samozřejmě. (I když se ptala nejmíň osmkrát). Je pro mě až moc lehký odmítnout zmrzlinu. Zas až tolik mi nechutná. Minimálně poslední, co jsem měla. Ta se mi zdála fakt hnusná, takže si ji stačí vybavit a mám v tom jasno :D

A než jsem něco stihla udělat, hodiny ukazovaly něco po druhé hodině. To jsem jen bezmyšlenkovitě chodila sem a tam. Ani jsem nevěděla, co bych měla (resp. chtěla) dělat.

A teď přejdu k horší části dne. Hodinu po svačině jsem měla na něco chuť. No, nic jsem si nedala. Přeci to byla jen hodina potom, co jsem jedla. Ale za další (a myslím, že necelou) hodinu už jsem se zvedla a namířila si to směr kuchyně. Vzala jsem si müsli, což se mi nezdá jako nejlepší volba pro odpoledne a ani večer. Ale chuť je chuť a jak se znám, stejně bych si müsli dala, tak na co to odkládat. Cítila jsem se potom ne tak dobře. Prostě jakobych se přežírala :/

Takže za další (cca) dvě hodiny, jsem si dala tu zeleninu, nechtěla jsem být hlady a zelenina je zelenina. :D Pak jsem se šla chystat do školy. Vůbec jsem se neučila, ale to nedělám ani normálně :D Jen doufat, že zítra nebudu z ničeho zkoušená. Úkoly jsem si ale udělala, ani mi nezabraly moc času.

A teď civím do mobilu a usilovně přemýšlím, co napsat. :D

Zkrátka byl dnešek celkem na nic. Sice to nebyla katastrofa, ale ani ideál. Zdá se mi, že jsem nic nestihla. Ale vymyslela jsem si cvičení, který mi snad pár týdnů vydrží. Jo a taky jsem dneska strávila neobvykle hodně času u počítače. Hrozný -,- To žere strašně času, takže to rozhodně omezím. Nebo bych tam nemusela chodit vůbec, v podstatě mi stačí mobil, ten můžu používat i za chůze.

A to by stačilo. Už tak jsem toho tady vypsala až moc. :-)

1 komentář:

  1. Takové chutě z ničeho nic chápu a ještě když si vezmeš něco co by jsi si vzít ani neměla. :) Ale stejně tvůj jídelníček je moc pěkný. :)

    www.una-vez-mas-la-anorexia.blog.cz
    www.fitzdravyzivot.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat